Totální změna

Miluji, když se dozvím, že moje práce mění lidem životy. A věřím, že zkušenosti klientů vám pomohou také…

Teď to bude rok, co jsem prošla rekonektivním léčením, a musím Vám říct, paní Romano, že kdyby mi někdo před tím rokem řekl, jak se změní mé myšlení, tak ho osobně pošlu někam a nebudu mu věřit.

Mně za ten rok přišlo do života tolik nových věcí (a lidí) z duchovní roviny, že je to až neuvěřitelné. Jenže pro ty „neléčené“ můžu být za exota, protože to, co se teď děje, je pro normálního člověka sci-fi.

Proto si říkám, že Napojení na Zdroj je teď to nejlepší, co pro sebe můžu udělat dál. I co se zdraví týká, můžu říct, že to byl dobrý rok. Kromě únorové chřipky, kdy jsme lehli celá rodina, mě nic netrápí (klepu). To ZN nějak doladíme. Přeji Vám krásný den. 

Také jsem to měla podobně…

Vnímala jsem, že se cítím jinak, ale dalo mi práci to pojmenovat. Jako první jsem si všimla, že se cítím dobře. Měla jsem chuť se usmívat, i když se nic vtipného nedělo. V práci jsem měla skvělé nápady a rychlé reakce na situace, ve kterých bych běžně hledala řešení ještě tři dny poté.

Pokládala jsem si hodně otázek. Další důležitá změna byla v tom, že mi začalo být hodně věcí jedno. To, co mě do té doby vytáčelo, mi najednou přestalo vadit. Na jednu stranu jsem si připadala jakoby zpomalená, ale když bylo potřeba, nápad přišel velmi rychle a byl skvělý.

Začala jsem víc poslouchat, co lidi říkají. Do té doby jsem každému skákala do řeči s tím, že vím, co chce říct. Ale největší změna nastala v tom, že se u mě objevila zvýšená potřeba číst. Já – člověk s absolutní nechutí, tedy to byl hodně velký důkaz toho, že se muselo stát něco na buněčné úrovni, co způsobilo tu radost ze čtení. 

Nejvíc si však cením toho, že jsem ztratila potřebu všechno vědět. Jednu dobu jsem byla nervózní jen z toho, že se všechno nestihnu naučit do konce života, a měla jsem pocit, že jsem hloupá. Dnes už vím, že mi informace přijde, když o ni požádám. Prostě se naladím a stáhnu si ji…