Nechat věci plynout, anebo si život tvořit?

Již pár let se řídím pravidly, která jsem uvedla v knize 7 kroků ke štěstí. Máme obrovskou moc tvořit si svůj život sami. Programovat věci tak, abychom byli spokojení a mohli si užívat života ve hmotě. Ochutnávat dobré jídlo, zažívat nové vjemy z cestování, poznávat nové lidi a utvářet si hodnoty. Rozšiřujeme si tak intuici a navyšujeme vibraci, která nám umožňuje myslet jinak a přitahovat si jiné – lepší věci. 

Ovšem tento rok je opravdu jiný, a tak jsem si řekla, že na sebe nechám působit vše, co přichází, aniž bych nějak zasahovala anebo programovala budoucnost. Rozhodla jsem se pro tento experiment, abych si ověřila, zda mi v životě něco neuniká. Jak velkou budu mít podporu vesmíru bez mého zásahu. A začaly se dít věci…

Je zajímavé sledovat rozdíly v chování člověka, který si programuje svou cestu, a člověka, který jen sleduje, kam ho život vede. Jakmile jsem přestala ovlivňovat skutečnosti směrem k pozitivním, začala jsem se cítit čím dál hůř. Je to logické: naše podvědomé chování je ze 70 % negativní, a tak pokud se nekontrolujeme, převládá v našem chování negace. Výjimkou je jen stav, kdy jste zamilovaní, to pak tělo dostává hodně chemických látek, které ovlivňují naše myšlení, ale to  teď zrovna nejsem…

Další podstatnou záležitostí, která na nás působí, je kolektivní vědomí neboli nulové pole, jak ve svých výzkumech dokázal Karel Lešly. Energie společnosti se také propisuje do stavů, které na nás působí. Začala jsem tedy sledovat televizi a pozorovat fakta. Na každou situaci se dá dívat z mnoha úrovní, z mnoha různých pohledů. Život v systému přináší hodně stresu. Z tohoto pohledu, kdy jsme si mohli užít své rodiny a domovy, to bylo moc fajn, ale toho se člověk nenají. Navíc zjišťujeme, že začínáme na druhých vidět věci, které jsme dříve neměli čas vidět, a musíme se k tomu nějak postavit. Ekonomika prodělává změny. Více se zamýšlíme nad životními prioritami a máme čas přehodnocovat. 

Měla jsem pocit, že se mi vrací staré vzorce chování. Začala jsem být podrážděná, podezíravá a přicházely stavy sebelítosti. Přestala jsem psát nové články, protože nebylo o čem. A hlavně v této vibraci vás napadají myšlenky, že to stejně nemá cenu, protože lidi se nechtějí měnit. No a jak říkaly naše babičky, když už, tak už…

Přišly problémy ve vztahu a já jsem je opět nechala probíhat; co když je dobře, že se otevřou témata, co když to tak má být? Ale nebylo, začalo se stupňovat napětí, a stejně jsem nedokázala na lusknutí prstů myslet pozitivně. Nechala jsem to zajít moc daleko a cesta zpět začala být náročnější, než jsem si na začátku připouštěla. Objevilo se nejedno sprosté slovo, které mě už dlouho nenapadlo, protože jsem necítila potřebu mluvit hrubě. 

Viděla jsem situaci z pozice lidí, kteří nemají chuť ani sílu se životem něco dělat. Přesto, že jsem si byla vědoma toho, že to je experiment, který mohu kdykoliv zastavit, nějak se mi začalo ve spodní rovině líbit. Říkala jsem si, že člověk také musí prožívat jiné emoce než jen radost. Už jsem dlouho byla jen spokojená.

Situace se zhoršovala a přesto, že jsem byla uvnitř klidnější, než bych bývala byla před procesem Znovu-napojení, stejně jsem prožívala smutek a stres, sice už ne tak drsný, jak tomu bývalo v minulosti, ale byl tam… Začala jsem si uvědomovat, že jestli něco neudělám, můj život dostane pořádně zabrat. Rozsekám vše, co jsem si vystavěla. Již pár let studuji šamanismus, neboť hodně technik jsem nevědomky používala. (Jsou uvedeny v pokračování kurzu Level 2, do kterého se však dostanete jenom tehdy, když si projdete jedničkou: Jak si zharmonizovat čakry.) 

Ale proč to říkám? Zjistila jsem, že se chci zase dostat do vyšších vibrací, aby se mi dařilo snadněji, ale už mi to nešlo tak rychle. Tím, že jsem nepoužívala přání, afirmace, energetická cvičení, vydrželo mi naladění pár dní a zase šup dolů. Objednala jsem si Rekonektivní léčení a také zašla za šamanem. Ten mi pomohl vidět věci, které bych viděla i sama, kdybych nevypadla z rytmu. 

Jako by vesmír viděl mou snahu a přišla pomoc. Najednou se zase začali ozývat klienti, kterým moje léčení kdysi pomohlo, a ptali se mě, jak se mám, a psali mi pozitivní reference. Z toho šla tak nádherná energie, že již tímto jim moc děkuji…

A proč to vlastně celé píšu? Jasně, budu ráda, když si pořídíte e-book 7 kroků ke štěstí nebo kurz Jak si zharmonizovat čakry a začnete sami pracovat na vylepšení svého života, ale hlavně nenechte svou mysl dlouho bez dobrých informací.

Stálý přísun pozitivních zpráv, afirmací a zaměření na to, co v životě chceme, nám doslova programuje to, co nás čeká…