Ti, co mě znají, již vědí, že zkouším různé metody, kterými se dá dosáhnout skoro nadlidských schopností. Když nějaký návod funguje, používám ho, ale nebaví mě dlouho setrvávat u něčeho, co nemá viditelný výsledek. Zaujalo mě video, kde několik lidí popisuje své zážitky se zvláštním stavem, do kterého se dostávají během snu.
Existuje na to trénink, kde se během dne různými technikami připravujeme na tento zážitek a součástí přípravy je harmonizace čaker. Upřímně, když jsem po týdnu tréninku neviděla výsledky, tak mě to přestalo zajímat.
Proč by se měl člověk snažit něco podobného dělat? Vtip je v tom, že svůj sen dokážete řídit a ovládat a splní se vám tam každé přání ihned. Přestože spíte, máte k dispozici své vědomí a můžete vymyslet a plánovat cokoliv.
Umíte létat, procházet zdí a zaletíte si tam, kam se chcete podívat. Někdo tvrdí, že je možné navštívit kohokoliv v jeho bytě a sledovat, jak spí, a podobným způsobem se praktikuje prý také průmyslová špionáž.
Můžete se setkat se zemřelými nebo získat informace odjinud. Říká se tomu lucidní snění. Za prozkoumání to rozhodně stojí…
Když už jsem si začala myslet, že mně se toto nepovede, tak se stala úžasná věc. Probudila jsem se kolem půl 5 ráno dokonale vyspalá, ale vstávat se mi moc nechtělo. Najednou jsem začala upadat do polospánku. Cítila jsem, že ležím na posteli, ale zároveň jsem byla v místnosti plné lidí. Všichni koukali na můj zadek, ze kterého tekla proudem krev. Možná to byl důsledek večerního sledování televizního pořadu o veterinářích.
Nicméně podstatou v tom snu je důležité si uvědomit, že to je pouze sen. A, světe div se, mě najednou napadlo, že se mi už od doby Znovu-napojení nezdají špatné sny, a tak to musí být logicky jenom sen. Hned mě napadlo, že musím vyzkoušet všechno. Jako první jsem chtěla létat. A tak jsem v té místnosti, kde jsem byla, otevřela okno a vyskočila ven, chvilinku jsem zaváhala, ale jen na pár vteřin a už jsem létala.
Zaplavila mě neuvěřitelná radost a blažený pocit, že lidé o tom nelhali. A tak jsem se do místnosti vrátila a sledovala, co se tam odehrává. Přišli nějací lidé, že mi jdou ránu ošetřit. Uvědomila jsem si, že nic takového nechci a musím podat důkaz svým blízkým, že opuštění těla funguje.
V tom snu mi někdo řekl, užívej si to. A já si uvědomila, že mě někteří z těch lidí vidí, ale někteří ne. Na chvilku jsem se zarazila, ale pocit neuvěřitelné moci a svobody mě nutil přemýšlet, co dál. Prošla jsem tedy zdí a rozhodla se zjistit, v jaké zemi se právě nacházím, a v tu chvíli někdo řekl, že jsme ve Španělsku.
Napadlo mě tedy, že chci vidět moře, a tak jsem letěla k moři. Jak jsem věděla kam, to vážně nevím, ale cíl jsem našla rychle. Udivilo mě, že je moře špinavé, ale tak hodně, že bych tam nikdy dobrovolně nevlezla.
Ovšem zajímalo mě, zda mohu pod vodou dýchat. Rozhodla jsem se to prozkoumat. Pláž byla opravdu hodně špinavá, a tak jsem se rozletěla a namířila šipkou do moře, člověk by řekl, střemhlav. Potvrdilo se mi, že nejsem na vzduchu závislá.
A tak jsem letěla do zámku, kde jsem chtěla najít nějaký důkaz, až tam půjdeme na prohlídku někdy v budoucnu. Řídila jsem svůj sen a plánovala krok za krokem. Možná i proto mě napadlo, že nahoře na skříni by mohlo být něco, co ostatní nevidí a já to budu moci vidět. A opravdu, na bílé skříni byla nahoře vyryta silueta, takový ornament. Měla jsme radost, že to mohu někomu sdělit jako důkaz.
Co bylo hodně zajímavé, že si člověk uvědomí, že tělo nepotřebuje k tomu, aby cítil a přemýšlel a pohyboval se. Někdo říká, že takto to bude vypadat po smrti. A k čemu by nám měla být tato informace dobrá? Třeba že se nemusíme bát smrti!
Další výhodou je, že jsem si hned po probuzení uvědomila, jak je krásné dotýkat se předmětů. Svět je tak krásně barevný a voňavý. Je příjemné pozorovat květy stromů a bzukot včel. Poslouchat zpěv ptáků…