Jak se život mění k lepšímu

Opět nastal čas dát dohromady nějaké reference, na které jsem neměla moc času, neboť se věnuji užívání života plnými doušky. Podvědomě cítím, že mě čeká něco krásného, i když zatím nevím co… No a tak si užívám úplně běžné věci jako je lezení po stromech, jízdu na kole, krajinu ze skalních vyhlídek, zpívání u ohně, vůni louky po dešti i mokré nohy…

Proč je dobré sepisovat reference? Protože vám může pomoci si uvědomit, že se něco přihodilo nebo že je něco jinak. Většina lidí po Znovu-napojení zůstane se svým novým já ve starém prostředí, a pak jim může pomoci sledovat, jaké změny nastaly u ostatních. Mohou je prožívat také, ale nenapadne je se nad tím zamyslet. Čím více si uvědomujeme, že se nám život mění k lepšímu, tím rychleji přicházejí změny. Respektive přicházejí možnosti a je na vás, zda je přijmete…

Jak se cítíte po Znovu-napojení?

Musím vám říct něco hodně zajímavého. Máme dvě děti, takže na mazlení nebo sex nemáme moc času. Dnes ráno jsem měla takovou chuť, že mi bylo úplně jedno, co se dole děje v dětském pokojíčku. Pak jsme si dali snídani a ta stejná chuť přišla znovu. Zatáhla jsem manžela do ložnice a prý vás mám moc pozdravovat, z mojí změny je nadšený. (Následoval smích nás obou.) Další změna nastala, když jsem sedla na motorku. Vždycky jsem jezdila hodně opatrně hlavně kvůli dětem, ale dneska to bylo úplně jiné. Opatrnost zůstala, ale vnímala jsem, že si tu jízdu mnohem víc užívám, jako kdyby odešel strach. Jela jsem stejně, ale bylo to jiné. Potřetí jsem si uvědomila, že nemám chuť na kluky řvát. Klidně jsem jim řekla, co od nich chci a oni z toho byli tak vyvalení, že to šli udělat bez remcání…

Druhá paní měla zase naopak úplně jiné vjemy a protože se věnuje také vykladu karet, hodně ji překvapilo, co se dělo: Co hodinu jsem měla jinou náladu. Úplný takový mišmaš. Nespokojenost, nervozita, únava, ale bylo to hodně zajímavé, protože já jsem se nepoznávala. Mě jen tak něco nerozčílí, ale cítila jsem vztek a taky podrážděnost a možná i zlobu. Od každé emoce přišlo něco a pořád se to měnilo a trvalo to až do večera. Za ty dva dny jsem si prošla snad vším, co existuje. Vážně mě překvapilo, co se dělo, a z toho střídání jsem byla tak unavená, že jsem spala snad 10 hodin v kuse. Chvíli jsem měla pocit, že jsem velká a jako bych se roztahovala a taky vysoká. Dneska už se to ustálilo a připadám si jako někde mimo, jako by se mě nic netýkalo. Ale normálně jsem schopná fungovat v práci, jen s jiným nadhledem.

Chci se s vámi podělit o své zážitky. Nejprve jsem pocítila hlavu a cosi mi foukalo do ucha. Byla jsem zvědavá, jak to bude postupovat, a jemně mě brnělo v podbřišku. Stejně jako minule jsem cítila chlad ve stehnech. Co bylo nového, měla jsem pocit, že se vznáším, a bylo to tak příjemné, že jsem nechtěla, aby to skončilo. Bylo to milé a nádherné, moc děkuji. Příští týden půjdu k doktorovi a zavolám, jak jsem dopadla.