Dovolená a náhody

Když se dostaneme na určitou vibrační úroveň, je nám jasné, že přitahování náhod není náhoda, ale nepsaný zákon, který by se měl vyučovat na základní škole. Dalo by se říct, že to je takové využití vyšších vibrací ke snadnějšímu způsobu života. 

Když těmto věcem ještě moc nerozumíme, tak nám bohatě stačí, když si všimneme, že navýšení vibrace nám přináší užitek v podobě souhry náhod. 

Souhra náhod

Často si říkáme – hlavně ze začátku, že by se tato situace stala stejně. Jenže to je způsob přemýšlení, které nás táhne zpět. Snižuje vibrace a my se zase vracíme do strachů. V momentě, kdy si řekněme, že klidně chvíli tuto hru na sledování náhod budeme hrát, nám vesmír začne dělat radost a přidávat čím dál víc náhod, až si konečně všimneme, že žijeme v synchronicitě. 

Jak začala dovolená…

Měli jsme zajištěný odvoz z Athénského letiště, znali jsme barvu i značku auta, ale řidič ještě čekal na zprávu, protože se před letištní halou nedá parkovat. Ovšem telefon se nezvládal připojit. Co tedy dělat? 

Před letištní halou bylo mnoho aut a taxi. Ti, kteří někdy jezdili v Athénách, vědí, o čem mluvím. V tomto mumraji jsem se podívala zrovna náhodou ve správný čas tím správným směrem a měli jsme vyhráno. Náhoda! Řidič daného auta pochopil, že jede zrovna pro nás. 

Vstupenka

Po cestě se ptal, zda máme koupenou vstupenku na Akropolis. Prý se stojí dlouhé fronty na přímém slunci. Neměli jsme koupenou vstupenku dopředu, no nic, tak si vystojíme frontu. 

Druhý den přicházíme k nejslavnější athénské památce Parthenón, tedy přesněji ke vstupní bráně a ejhle, je tam prázdno. Lidé proudí dovnitř a nikde žádná fronta. U vstupu jsme se dozvěděli, že dnes je vstup zdarma. Super další náhoda! Tolik radujících se lidí jen tak neuvidíte 🙂 

Správné načasování

Prošli jsme až pod Akropolis, kde se vstup zužuje a nával lidí způsobil dopravní zácpu. Po několikaminutovém čekání, jsem navrhla, zda to neotočíme, že to je na tom slunci fakt nepříjemné, a ihned další náhoda! Odněkud se vynořil člověk s píšťalkou a začal perfektně organizovat. Během několika málo minut se nám otevřel nádherný výhled na celé Athény a majestátní zbytky chrámů. Opět přišel ve správný čas, kdybychom vzdali a on přišel o něco později, přišli bychom o nádherný výhled na celé Athény. 

Sledovat náhody

Tím, že si člověk uvědomuje, že se mu daří – navyšuje vibraci a náhody pak přicházejí stále častěji. Tedy ve vyšších vibracích dochází k celkové symbióze a není třeba se tolik namáhat vysíláním přání a přesného formulování. 

Druhý den jsme měli v plánu podívat se na výměnu stráží před parlamentem. Stráže mají hodně zvláštní uniformu a zajímavou choreografii. Když jsme vyšli z hotelu, velmi rychle jsme zjistili, že něco je jinak. Nejezdila žádná auta. Hlavní třída byla zavřená kvůli závodu. 

Intuitivně jsme tedy odbočili do postranní uličky, kde se nám během pár minut naskytl nevídaný pohled na střídání stráží. Akce probíhala u bočního vchodu, o jehož existenci jsme neměli sebemenší ponětí.

V klidu, bez davů čekajících lidí, jsem mohla natáčet a fotit. Když jsme přišli před hlavní vchod parlamentu, už jsme se neprotlačili přes desítky lidí. Tedy další shoda okolností nás odvedla do boční uličky, což jsme si uvědomili až později, když před hlavním cílem našeho výletu stálo tolik lidí, že jsme neviděli zhola nic.

Poslouchat intuici

Takové maličkosti, jako že nečekáte dlouhou frontu v potravinách a před vámi otevřou novou pokladnu, už nezmiňuji, neboť je to častý jev, který samozřejmě potěší. Případně nečekaně zabloudíte do překrásné destinace…

Čísla

Na pronajatém autě jsme měli značku datum narození dcery. Sice jsem si toho všimla až třetí den, ale všimla. Náhoda?

Výlet do města Kerkyra na ostrově Korfu byl také zajímavý. Tak velké množství turistů není snad ani na Václavském náměstí v Praze v době svátků. Několik obrovských parkovišť nacpaných k prasknutí a před každým tabule s nápisem – obsazeno.

Formulovat přání

Zde už jsem žádala o pomoc a vyslala přání, ať zaparkujeme. Během chvilinky jsem si všimla, jak jeden pán nasedl do auta a bude odjíždět. Ovšem hrozilo, že odjede dřív, než stihneme objet celý park, a někdo jiný zaparkuje na jeho místo.

Náhoda! Seděl v autě a vyjel, teprve když jsme se přiblížili těsně k němu, a že to nějaký čas zabralo. Takto kroužilo mnoho aut, a tak jsem si uvědomila, jak krásně dochází k synchronicitě. Hlavně člověk nesmí zapomenout poděkovat. 

Nevytvářet si domněnky

Další náhoda mi ukázala, že si nemám vytvářet domněnky. Každé ráno jsem si dávala k snídani skvělý pomerančový džus. Třetí den mě napadlo, že nápoj bude nejspíš džus z krabice plný éček, a tak jsem si raději nalila vodu. Během chvilky přišla paní, která připravovala snídaně, nastartovala takový předpotopní stroj, a když to začalo vydávat zvláštní zvuky, uviděla jsem, že na tom připravuje šťávu z místních pomerančů. Tedy jakési potvrzení, že je vše v pořádku. 

Asi týden před dovolenou v televizi běžela autobiografie Sissi, rakouské císařovny. Uvědomila jsem si, že vůbec nevím, že byla zavražděna, a tato informace mě tak znepokojila, že jsem si šla najít víc informací. Jen tak, bez nějakého důvodu, prostě jsem to tak cítila. Až později právě na dovolené jsem si uvědomila, jak se mi tyto informace hodily. Na ostrově si nechala Sissi postavit palác a nádherné zahrady, kde trávila hodně času. Skoro dvě hodiny jsem bavila manžela informacemi o této ženě. 

No a takto nějak probíhala moje nádherná dovolená. Už ani nechci vzpomínat na dobu, kdy jsme se na dovolené pohádali, a já se těšila do práce. Stále si uvědomuji, že proces Znovu-napojení mi umožnil tolik dobrého, co jsem dřív neviděla. Ten rozhled, když člověk sundá pomyslné brýle a vidí věci, které tu jsou, ale on je nemohl vidět, protože měl malý průzor…