Jak mohou vypadat náhody?

Někdy se dotek jiného světa objeví ve chvílích, kdy to vůbec nečekáme.
Když odejde někdo blízký, myslíme si, že všechno končí. Ale některé vztahy přetrvávají i za hranicí viditelného. A přicházejí k nám ve formě „náhod“, dojetí, písní, obrazů nebo nečekaných rad – právě ve chvíli, kdy je naše srdce otevřené.

Jedna z mých klientek mi napsala nádherný příběh, který mi dovolila sdílet. Nechť je pro vás inspirací, útěchou i připomínkou, že láska neumírá.

Klientce zemřela maminka. A i když během života měly hodně konfliktů, ke konci se hodně sblížily – došlo na veškeré odpuštění a paní si byla vědoma toho, že mamince pomáhá zpříjemnit její odchod.
Ale i tak, když smrt přijde, nejsme na ni nikdy dostatečně připraveni.

A toto mi napsala několik měsíců po pohřbu:

„Romano, představte si, co se mi stalo.

Šla jsem si ráno vyčistit zuby a při pohledu do zrcadla mi začala v uších znít písnička:
‘Ze srdce kámen by mi spad, kdyby ses chtěla usmívat…’

A já cítila, že je tady mamka se mnou. Nedokážu říct proč, ale byla tam. Cítila jsem velké dojetí, ale také velkou radost – a tak místo slz jsem se do zrcadla začala usmívat. Byla se mnou. A já se cítila nesmírně nabitá energií.

A znáte to – ženská – když už jsem v koupelně, tak ještě umyju sprchový kout.

Klekla jsem si, vzala prášek na mytí a sklouzla se mi ruka – a já ramenem vyrazila ty posuvné dveře! Zůstala jsem jako opařená – ty dveře jdou dole vycvaknout, aby se to lépe mylo!

Já na to za 5 let nepřišla! Kdežto mamka mi kdysi vyprávěla, jak je fajn, že to u jejího sprchového koutu jde. Tedy – ona mi z druhého světa poradila, jak na to.

V té době mě to vůbec nezajímalo, protože jsem měla v koupelně vanu.

Takže moje radost byla tak velká, že jsem se musela nahlas smát – a samou radostí mi až tekly slzy.

Tak jsem se chtěla podělit o to, jak jste říkala, že si mám psát svoje náhody. Pořád. Nejen v době, kdy spolu jedeme Měsíc v poli proměny.

Děkuji za vše a mám radost, že tyto zázraky vidím a mohu je prožívat…“

Náhody nejsou náhody.
Jsou to vzkazy, doteky, přitakání – a pokud jim dáme pozornost, otevřou v nás hluboké propojení a radost.
Děkuji všem, kteří se se mnou dělí o tyto jemné zázraky. A děkuji životu, že je můžeme vnímat, když jsme přítomní.

Ať i Vám dnešní den přinese jeden malý „vzkaz mezi světy“ – a Vy ho dokážete rozpoznat…