Úryvek z knihy 7 kroků ke štěstí:
Přemýšlím, kdy se to zlomilo, protože svoji práci jsem vždy milovala, ale poslední dobou mi začala chybět volnost a svoboda. Moje sny a ideály se rozplynuly práce, kterou jsem dělala, mi najednou přestávala dávat smysl. Cítila jsem, že bych měla dělat něco, co mi bude dávat větší smysl. Jenže jsem nevěděla co!
Objevila jsem test: „Najdi své poslání.“ Racionální část mého já tento způsob zavrhla, ale druhá část byla zvědavá, co může být mým posláním. Test spočíval v tom, že si začnu zapisovat jednu práci za druhou a soustředím se u toho na své pocity. Co bych dělala ráda i zdarma? Tam, kde ucítím spokojenost – je to pravé! Podařilo se mi to až po několikáté, protože racionální část říkala, přece nezahodíš svou dosavadní praxi. Objev mi udělal radost. Stejně to však na mém rozhodnutí v tom okamžiku nic nezměnilo, protože jsem se bála vzdát se jistot. Začala jsem však na svých snech pracovat víkendech a po pracovní době.
Při zpětném hodnocení vidím, že jsem si spoustu starostí přidělávala sama svým postojem mít neustále situaci pod kontrolou, se vším bojovat a vynucovat si řešení podle svého ega a mít poslední slovo. Velmi často jsem si vytvářela domněnky, odhadovala, kdo si co myslí a proč, za lidi dokončovala věty a především neuměla žít v přítomnosti. I když jsem byla s rodinou na večeři, můj mozek byl jinde. Často jsem trucovala nebo se urážela a směřovala pozornost na negativní záležitosti. Musela přijít nemoc, aby mě upozornila na špatně nasměrovaný život. Tolik zbytečností…
Neboť schopnost rozhodovat o tom, jak se chceme cítit, a zároveň se k situaci postavit, máme až na úrovni vědomí, kde síla přechází v moc (250). Do té doby podvědomí zareaguje rychlostí blesku a samozřejmě úměrně vibracím, které vysíláme. Bez energetické harmonizace bych se nepohnula z místa.