Všechno je možné

Milá Romanko, pamatuji si přesně ten zoufalý pocit, strach, bezmoc, úzkost… To všechno jsem cítila v září roku 2018. Několikrát jsem volala na krizovou linku, a přála si nebýt.

Začínala mi nová etapa života a já jsem cítila, že to byl pořádný přešlap, a tentokrát nebyla cesta zpět. Spálila jsem mosty a začala žít s člověkem, který mi pěkně otevíral rány, které jsem někdy dávno vytěsnila, uzamkla hluboko v sobě, abych tu bolest necítila.

Tonoucí se stébla chytá, jak se říká, a já narazila na tvoje stránky, a dneska vím, že přesně tak to všechno mělo být, že jsem se musela přestěhovat, že jsem si tu obrovskou bolest musela prožít.

Dlouho po Znovu-napojeni se nedělo nic, co bych sama nějak extra vnímala. Protože jsem nedokázala být v sobě. Myslím, že to je ten největší problém.

Člověk čeká, že po léčení, napojení se něco velkého stane, co bude cítit, co mu dá ten důkaz, že to funguje. A nevšímá si těch malých drobností a náhod, které se mu pomalu začínají dít. Uběhl rok a půl, a můj život se absolutně celý otočil.

Začaly mi přicházet situace a lidé které potřebuji. A naopak: moje tělo a náhody mi dávají jasně najevo, co opravdu nechci 🙂♥️ Aniž bych pro to cokoliv dělala. Dnes vím, že i když mi tisíc doktorů bude říkat, že jizva po císařském řezu není v pořádku a že přirozený porod nezvládnu, tak že když budu chtít, porodím přirozeně.

Že všechno na světě je možné. Ale co se mi děje od minulého týdne, je opravdu energetická jízda, a byla bych moc ráda, kdyby ses na svých stránkách o můj příběh podělila. Třeba někoho inspiruji.

Moc bych si přála, aby si to přečetl alespoň jeden člověk, který se cítí, že už opravdu dál nemůže, a neví kudy kam, a já ho namotivuji ke změně ♥️Protože ta cesta opravdu existuje ♥️ Minulý týden jsem ležela vedle svého dvouměsíčního syna. Zjistili jsme, že má potravinovou alergii, zažívací potíže, ekzémy…

V hlavě se mi honily myšlenky, jak bych mu jen mohla pomoct. Zbavit ho svědění a křečí v bříšku. Najednou mnou začala proudit energie, bylo to tak neskutečně silné, tak intenzivní. Procházelo to úplně celým tělem. Začala jsem cítit brnění v prstech.

Dala jsem ruce nad syna a přejížděla nad ním. Ucítila jsem silné teplo v oblasti bříška. Chvíli jsem se tomu pověnovala:) Celý zbytek dne mi bylo nádherně, a měla jsem energie na rozdávání. Od té doby to praktikuji denně. Malý se zklidnil, vyrážky zmizely a ustaly i průjmy. Já se cítím každý den plná energie :)) Určitě v tom budu pokračovat. Zázraky se dějí, jen jim buďme otevřeni ♥️